Listopad 2012

Hledání

26. listopadu 2012 v 16:24 | Lúx |  Výtvory srdce, tužky a barev
Jak já svýma očima vidím svět okolo: (nejraději bych to změnila :( )
Lidé pátrají po smyslu života, ale evoluční teorie jim ho nenabízí. Jdou po stopách pravdy, ale z vlastní iniciativy ji nemohou objevit. Hledají své poslání, ale ono se skrývá a nikdo ho nemůže najít za ně. Chtějí uznání od ostatních, ale nemohou k němu najít cestu. Touží objevit přítele, který by s nimi byl pořád, ale není to v lidských silách. Potřebují lásku, ale v těch nejtěžších chvílích ji nenaleznou. Chtějí se radovat, ale nenalezli její pravý zdroj. Vinou jejich špatných vlastností nenalézají špetku sebeuznání. Snaží se najít v sobě pokoj, ale dnešní svět jim to neumožňuje. Nenalézají naději, kterou tolik potřebují....

Já jsem to všechno podstatné (např. uznání od ostatních není to podstatné, i když si to mnoho lidí myslí) nalezla a moc bych přála těm, kteří stále hledají, aby našli toho, kterého jsem ve svém životě našla já. Ježíše. Vím, že názor mnohých lidí na Něj je odlišný od toho mého, ale bez něj bych neměla opravdovou radost, naději, pokoj, lásku, přítele, který je se mnou pořád, přijetí sebe sama, poslání, smysl života.

Jsem pozadu - vím to :)

20. listopadu 2012 v 15:38 | Lúx |  Téma týdne
Jasně, vím, že jsem pozadu, ale to se někdy stává. :) Prostě jsem něco splácala k minulýmu tématu týdne. :))

Dlouho jsem nevěřila v její existenci. Možná proto, že jsem ani nechtěla doufat, že je, nebo možná proto, že na první pohled není ničím výrazná. Možná ani na ten druhý a třetí. Jen málo jejích blízkých ji opravdu zná a i já jsem ji musela objevovat. Přesto ale existuje. Je velmi citově založená a ve svých pocitech a ve svém myšlení má svůj vlastní svět. Dokáže být ale i veselá. Někdy působí, že ji kolektiv a společnost ostatních nezajímá, ale opak je pravdou. Přesto málokdy začíná rozhovor s někým, koho příliš nezná. Nejlépe je jí tam, kde se cítí být součástí . Velmi si jí vážím a snažím se ji nezastiňovat, i když bych mnohdy chtěla, aby byla jiná. Někdy ji ale přehlížím a přizpůobuji se lidem okolo.
Nevím, nakolik jsem ji správně vystihla, ale jsem ráda, že ji mám, protože na světě neexistuje nikdo stejný jako ona. To ona mě činí mnou. A každý máme jinou. Svou osobnost.

Největší dar

8. listopadu 2012 v 19:00 | Lúx |  Výtvory srdce, tužky a barev
Je listopad, pro mě nejvyšší čas začít shánět dárky na Vánoce (nedivte se, já než něco vymyslím, tak to chvíli trvá). Ale ať už vymyslím, koupím a zhotovím dárky k Vánocům jakékoli, tak jedno vím jistě. Svým blízkým bych chtěla dát ten největší dárek a chci jim ho dávat pořád, nejen na Vánoce. Největším darem je Láska. Je to cit, který všichni dobře známe. Já bych ji však chtěla umět rozdávat takovou, jaká má doopravdy být, ani menší, ani horší kvality. Ale jaká má být naše láska k ostatním lidem?

Takováto je opravdová láska:
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.Láska nikdy nezanikne.

Nikdo z lidí neumí svému okolí nabídnout takovouto lásku. Lásku, která se neprojevuje jen k jednomu či dvěma lidem, ale lásku, která je pro každého.
A tak se omlouvám vám všem, kteří denně zakoušíte nedokonalost mé lásky k vám.

Lucisismus aneb moje nová teorie

6. listopadu 2012 v 17:44 | Lúx |  Výtvory srdce, tužky a barev
S tím názvem teorie přišla spolužačka, já jsem si ho nevymyslela :). Nicméně, tady je má teorie, která vznikla v dnešní nudné hodině matematiky. Tak tedy:
Máme NIC, znázorněné 0
0:2 = 1/2 0
Už tedy nemáme NIC, ale jen polovinu z NIC → máme 1/2 0 a 1/2 NĚČEHO
Chápete to? tím, že máme jen jednu polovinu nic, tak tedy nemáme celé nic, ale jen půlku, takže jednu polovinu něčeho. Musíme mít polovinu něčeho, protože kdyby to nebylo něco, ale nic, tak máme 2 poloviny NIC, tudíž celé nic. Ale my máme jen jednu polovinu NIC, tudíž druhá polovina musí být NĚCO. No, jetli to nechápete, nevadí :)
Touto teorií jsem chtěla znázornit, že se vyplatí dávat, ne jen brát, že nemáme být sobečtí, protože dáváním nám přibyde :)
(samozřejmě lze tuto teorii vnímat i negativně, např. že nic nemáme, a půlku tohoto nic dáme jinému a tak přilepšíme sobě a druhému situaci zhoršíme)
No, je na vás, jak se k této "blbosti" postavíte, já ji vnímám velice pozitivně, našla jsem NIC jako zástupce všech krásných věcí (např. lásky) kterou se vyplatí rozdávat, ne si ji skrblit pro sebe :))

Canon 600 D

1. listopadu 2012 v 19:53 | Lúx |  Co se do rubrik nevešlo
Hurááá, hurá! Dostali jsme nový foťák. Zrcadlovku Canon 600 D. Nejsem nějakej velkej fotograf, ale všechny fotky, co s ním fotím se mi líbí, jsou mnohem hezčí než ty, co jsme fotili Olympem.
Takhle vypadá: (je to samozřejmě focený ještě Olympem :) )

O víkendu jsme byli na chalupě u sestřenice a padal sníh. Říkala jsem si sice, že je to hodně ulítlý, když je teprve říjen, ale hrozně se mi to líbilo. A moc se mi líbil ten sníh na barevných stromech! Krása :) (foceno již Canonem)