Dospělým dětem

16. září 2016 v 17:59 | Lúx |  Výtvory srdce, tužky a barev
Ahojte!
Tuhle jsem si napsala k tomuto dni před rokem. Bylo mi totiž 18. Ach jo, dneska jsem zase o rok starší! :D
Je pro vás všechny, kdo se necítíte dost staří na to, abyste už nebyli dětmi.


Dětství roztáhlo svá křídla a odletělo.
Tak náhle, že málem zapomnělo
na poslední "sbohem".
Od prvního nádechu, co přišel s narozením,
přes nejisté krůčky k překvapením,
co byla za každým rohem,
a přes stěny nemocnice a léta studentská
až do této chvíle jsme dětství a já
měli stejnou totožnost.
Teď je pryč. Nechalo mě tu nahou.
Stojím sama před děsivou horskou drahou,
kterou je nová budoucnost.
Zvonivé věty smíchu bez starostí
budou zbarveny chutí povinností
a pozbudou lehkosti.
Klubko času se začne zbrkle vymotávat,
budu uklízet, šít, vařit, vydělávat,
nahromadí se těžkosti.
Fantazii vystřídala pravidla, rozum zvítězil nad hravostí,
z žákyně se stal student, z juniora vedoucí,
z dívky žena.
Zmizelo to. Myslím ale, že mi Bůh chce říct:
"Neplač pro to, co je pryč,
buď za to vděčná."

Však valčík nezmění takt, hvězdy z nebe nespadnou,
slunce nepřestane svítit, barvy nezblednou.
A já, co budu tady na světě,
budu mít v sobě duši dítěte.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sabina Sabina | 27. září 2016 v 21:49 | Reagovat

Moc krásný Luci, hlavně ten povzbudivý závěr :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama